Harry Hole no. 3

Červenka

Název originálu: Rødstrupe

Autor: Jo Nesbø

Překlad: Kateřina Krištůfková

Vydavatelství: Kniha Zlín

Rok vydání: 2014
Série: Harry Hole

Edice: Fleet

Počet stran: 594, ISBN: 9788074731532 , vazba: pevná s přebalem

Píše se rok 1944. V zákopech u Leningradu na východní frontě bojuje jednotka norských vojáků v německých uniformách za věc, v niž věří: za svobodné Norsko. Vojáci pocházejí ze všech společenských vrstev, nesdílejí politické názory ani důvody své účasti v bojích. Nejodvážnější z nich, Daniel Gudeson, je zastřelen a jeho tělo je uloženo do masového hrobu. Po jisté době se však v jednom vídeňském lazaretu objeví zraněný voják, který o sobě tvrdí, že je Daniel Gudeson. Muž se zamiluje do ošetřovatelky Heleny. Když vojáka povolá wehrmacht na jistou smrt na jihovýchodní frontu, naplánují si milenci společný útěk.

A máme tu rok 1999. Do ulic Osla se vydává stařec, kterému právě jeho lékař sdělil rozsudek smrti. Stařec přemýšlí o válce. Ví, že ho před smrtí čeká ještě jedna mise. Vzápětí je nalezen jeden bývalý norský voják z východní fronty s podříznutým hrdlem. V téže době Harry Hole omylem postřelí během návštěvy prezidenta Billa Clintonta v Norsku jednoho agenta americké tajné služby. Harry je ke svému údivu povýšen na vrchního komisaře a přeložen k norské tajné službě. Ukáže se však, že byl takto odklizen do kanceláře, kde na něj čekají naprosto nudné a bezvýznamné případy, například prošetření činnosti gangu provozujícího ilegální obchod se zbraněmi, jenž je navázán na neonacistické prostředí. Harrymu a jeho parťačce Ellen Gjeltenové se ovšem podaří zjistit, že stopy pašeráků zbraní vedou až do řad osloské policie. Bezvýznamný případ už není bezvýznamný a roztáčí se kolotoč událostí. (Martinus.cz)

Rok 1942 –> zákopy kdesi u Leningradu. Menší mužstvo hájí území nikoho před útoky Rusů – Daniel Gudeson, Johansen Gudbrand, Sindre Fauke, Hallgrim Dale a jejich velitel Edvard Mosken. Mrzne až praští, vši je pojídají zaživa, přesvědčení o vítězství pomalu bere za své a není jasné, kdo je na tom hůř – Norové na straně nacistického Německa nebo nepřátelští Rusové. Daniel Gudeson má přesnou mušku, nikdy nemine. Stejně tak přesnou mušku má ale i ruský odstřelovač, který se stane jeho katem. Mužstvo se pomalu ale jistě rozpadá zevnitř… O dva roky se v nemocnici Rudolfa II. ve Vídni objeví muž, který si říká Daniel Gudeson. Zamiluje se do tamní sestry Heleny a plánují spolu útěk.

Listopad 1999 –> Harry Hole v akci. Jako jeden ze styčných důstojníků má úkol udržovat hladký průjezd amerického prezidenta. Společnost mu dělá jeho kolegyně a tak trochu strážný anděl Ellen Gjeltenová. Všechno probíhá poklidně, jenže pak je situace tak nepřehledná, že se Harrymu podaří omylem postřelit příslušníka Secret Service…Jako „trest“ se mu dostane povýšení – je přeložen do tajné služby pod velitele Kurta Meirika jako vrchní komisař…

V tmavé uličce je nalezen vysloužilý voják s dokonale proříznutým hrdlem. Nijak zajímavý případ… Až do chvíle, kdy se v Oslu objeví ruská puška značky Märklin a podivný bezejmenný stařec, který je označen jako kupec a zřejmě byl frontový voják…

Dvě linie příběhu se náhle protnou…

Kdo stojí za pašováním zbraní? Kdo je onen stařec a co má v plánu?

Přečtěte si třetí díl Harryho Holea 🙂

Osobně

Na Červenku jsem se hodně těšila, protože mi chyběl jeden článek v sérii. Byla jsem hodně zvědavá především na Harryho Holea a bylo velmi zvláštní sledovat jeho vztahy – ať už s Ellen nebo Rachel, která se v tomto díle poprvé ukáže. Harry, ač jeho problémy s alkoholem nezmizely, je vcelku vtipný, neztrácí svou notnou dávku ironie, ale je tak nějak přátelštější a určité scény mi přišly vyloženě milé, což je u všech ostatních holeovek těžko k nalezení. Příběh sám o sobě až tak rafinovaný není. Ne že bych byla vyloženě zklamaná, ale můj favorit je Sněhulák. Možná je to tím, že jsem ho četla jako první holeovku vůbec, ale připadalo mi, že v Července jsou některé scény příliš rozvleklé, vraždy vcelku bez nápadu a v jedné linii příběhu je dokonce přímo odhalen pachatel z jiné knihy. I tak se mi ale kniha četla skvěle a doporučuju všem, kdo mají Harryho Holea rádi aspoň tak jako já. 🙂

2 komentáře: „Harry Hole no. 3“

Bastera píše:

12 dubna, 2014 (1:45 pm)

A mně se líbila hodně, protože to čtu postupně 🙂

To se mi líbíTo se mi líbí

Odpovědět
Globuska19 píše:

14 dubna, 2014 (7:21 am)

Možná je to tím, tak jsem zvědavá, jak ji pak budeš hodnotit, až budeš mít přečtený všechny. Ale mám v plánu si je všechny přečíst znovu, tak třeba názor trochu pozměním… ale nevím no… Harry mi přišel moc fajn, v tomhle díle bych ho trochu přirovnala ke Cormoranovi Strikovi z Volání kukačky 🙂

To se mi líbíTo se mi líbí

Odpovědět