TerároPlky

Siesta in Budapest

Den 1. ~ pátek 28. března 2014

Poznatek č. 1: Balení
Není větší pruda, řekla bych… stejně tak vybalování… ale u balení hrozí, že si člověk zapomene něco opravdu důležitého, co by mohlo být během cesty nepostradatelné… jako třeba papírové kapesníčky…

Knihu do ruky a cesta do Budapešti může začít. 🙂 Na Florenci ještě nezbytná zastávka v Cross Cafe, kde jsem si (světe div se) neobjednala kafe, ale milk shake s višněmi a čekala jsem na autobus. S kamarádkou jsme si celkem libovaly, nechybělo nám patřičné nadšení, které provází každý náš výlet. Protože řekněte sami – co je lepšího než vypadnout z Prahy, navíc mimo republiku, kde jsou všechny starosti a povinnosti tak nějak mimo. 🙂




 Cesta probíhala v poklidu, náš milý steward Míra nás zásoboval horkou čokoládou, hrály jsme z počátku dost nesmyslnou hru Okey, kamarádka sledovala filmy a já si četla. Miluju dlouhé cesty právě z tohohle důvodu, člověk toho hodně přečte a tak se brzy můžete těšit na recenzi Červenky od Jo Nesba.

Poznatek č. 2: Čaj
Čaj ve Student agency je tak trochu jako Vitacit rozpuštěný v teplé vodě. Je to sladké, trochu nechutné a rozhodně to není dobrá volba, pokud si chcete odpočinout od sladké horké čokolády. :))


Při cestě do hotelu jsme poznaly Budapešťskou periferii. Kromě velkého množství benzínek jsme míjely staré domy, které byly zřejmě postaveny před válkou. Aspoň ten dojem vzbuzovaly. Ač neupravené a často neobydlené, vyzařovaly pěknou atmosféru. Periferie ale celkově bývají nudné, není tam toho moc k vidění, leda když lovíte kešky. 🙂

Poznatek č. 3: Pozor na světové strany

Když ve 23:15 vylezete z autobusu, dávejte si pozor, jak čtete mapu, může se Vám totiž stát, že si cestu k hotelu o nějaký ten kilometr prodloužíte. 🙂

Hotel nás naštěstí nezklamal. Prošel nám i check-in v jednu ráno. Slečna velmi trefně poznamenala, že asi nemáme chuť slyšet nějaké informace a předala nám klíč. Pokoj vypadal přesně jako na fotkách, pokoj byl čistý a útulný – i když v tu chvíli (01:20) by nám to nejspíš bylo i jedno…



Den 2. ~ sobota 29. března 2014

Ráno přišlo trapně brzy. A to doslova. Naštěstí nám to vynahradila bohatá snídaně a mně osobně taky dva hrnky kafe. Počasí vypadalo slibně, slunce svítilo už od rána. Měly jsme v plánu projít centrum Pešti a Margaretin ostrov. Dobrá nálada se dostavila a u focení se mi neklepaly ruce (na to jak dlouho jsem foťák v ruce nedržela). Jen ty kešky ne a ne najít… Budapešťské kešky byly ze začátku dost vykutálené, protože z pěti, které jsme měly po cestě jsme nenašly ani jednu. 😀 
Dunajská promenáda je opravdu pěkná, pokud se do Budapeště dostanete za slunečného počasí (no vlastně za jakéhokoliv počasí), určitě nevynechat, máte tak téměř všechna zajímavá místa na dohled a dobře se fotí.


Poznatek č. 4: O víkendu všichni Budapešťané chodí ven
Což je super! V centru nenajdete obří nákupní centra, kde by lidé trávili volný čas – chodí ven, na Margaretin ostrov, na hrad… Takže nepočítejte s tím, že najdete prázdné ulice. 🙂

Margaretin ostrov je moc pěkné místo. Velká zelená plocha, kde si můžete půjčit vozítka nejrůznějších barev a tvarů, vejde se tam čtyřčlenná rodinka 🙂 Můžete tam bruslit, jezdit na kole, nebo jen tak meditovat v trávě. Najdete tam zříceninu hrobky, kterou si můžete sami prozkoumat a která je velkou atrakcí pro děti. Součástí je také japonská zahrada, kde v jezírku najdete hejno vyhřívajících se želv a můžete obdivovat bonsaje. Co pro naše oči i nosy bylo nejlahodnější byly rozkvetlé magnolie a sakury. Prostě nádhera… 

      

Nechybí ani občerstvení, cukrová vata všemožných barev a chutí a hlavně – všichni se na Vás usmívají a mají dobrou náladu. Hned se pak na všechno dívá lépe.


Kešky se naštěstí umoudřily a tady jsme až na dvě byly úspěšné. 🙂

Po chvilkové siestě na hotelu jsme se rozhodly prozkoumat místní hospody. Nechtělo se nám moc daleko, tak jsme vzaly zavděk třetí, co jsme míjely cestou. Byl to trochu underground, hospoda až na partičku náctiletých prázdná, obsluhu jsme prvních dvacet minut ani neviděly. Seznámily jsme se s maďarským rockem, my pak na oplátku osazenstvo bombardovaly světoznámými peckami, abychom nebyly pozadu. Ale zase tak kruté jsme nebyly, napadlo nás totiž zahrát Barbie girl (když už provokace, tak pořádná), ale na to jsme neměly odvahu… Natrefily jsme zřejmě na hospodu, kam se opravdu a doslova chodí jen „na jedno“, nikdo se tam dlouho nezdržel. 🙂

Poznatek č. 5: Maďarské pivo nic moc
Nemohly jsme neochutnat. Ač nejsem zrovna vyznavač alkoholu a pivař také ne, musím opět uznat, že české pivo je prostě nejlepší 🙂 Maďarské pivo byla spíš limonáda s pivní příchutí (ačkoliv i o tom by se dalo možná pochybovat).


Den 3. ~ neděle 30. března 2014

Protože sobotu jsme strávily v Pešti, neděli jsme věnovaly Budě a hradnímu komplexu. Pešť jsme si prohlédli z pravého břehu Dunaje, budova parlamentu je vážně krásná jak zblízka, tak i z dálky.



Hradní komplex se skládá z Rybářské bašty a Matyášova chrámu, ke kterému je „přilepen“ hotel Hilton. Zdá se Vám to divné? Mně též… Ale jinak se máte na co dívat. 🙂


   

O kus dál cestou po hradbách, kde máte výhled na téměř celou Budu i Pešť, narazíte na královský palác.

   

 Poznatek č. 6: Suvenýry
Počkejte si s nákupem suvenýrů sem na hradby. Dole v podhradí nebo v Pešti také něco seženete (třeba v nádražní hale jako my), ale tady máte určitě větší výběr a také vše seženete za lepší ceny. 🙂

Po chvilkové siestě, kdy jsem kontrolovala škody, které „napáchalo“ sluníčko, jsme se vydali do termálních lázní Széchenyi – to byla téměř povinnost, když už jsme byly v Budapešti. Lidí tam bylo hodně, potkaly jsme tam hromadu Čechů. Mou kamarádku se tam pokusil sbalit jeden Ital, co by si ji hned chtěl vzít – kamarádka má na tohle štěstí, všude, kam jedeme, je to stejné. :))

Cestou jsme potkaly nejrůznější atrakce 🙂


                              

V lázních to bylo super – tři venkovní bazény s různou teplotou vody a pak spoustu menších bazénů uvnitř komplexu. Jedinou závadou bylo, že tam mají všechny nápisy krom exitu v maďarštině, takže ani nevíme, do čeho jsme se tam vlastně máčely. Každopádně síru jsme poznaly bezpečně. :)) Jeden bazén měl podivnou nazelenalou barvu, tak ten jsme radši nezkoušely… Za 3 900 forintů to opravdu stálo. 🙂

Poznatek č. 7.: Sex v bazéně
Dávejte si pozor, s kým sdílíte bazén… Může se Vám totiž stát, že se nechtěně stanete pozorovatelem něčeho, co Vám radost zrovna neudělá… Rychle pryč…

        

Cestou zpátky do hotelu jsme to vzaly přes městský park, kde jsme se rázem ocitly v Disneylandu. (Foceno mobilem, omluvte kvalitu).

 

Den 4. ~ pondělí 31. března 2014

Poslední den jsme už s batohama vyrazily na největší Budapešťskou tržnici Vásárcsarnok. Byl to docela zážitek – tolik barev a vůní… Všechny potraviny byly čerstvé, nenašli byste tam jediné shnilé ovoce nebo zeleninu. V horním patře si můžete pořídit nějaký ten upomínkový předmět – vcelku kýče, ale to záleží na Vašem vkusu. 🙂


Poznatek č. 8.: Všichni si chtějí povídat
Je jedno, jestli je to někdo, kdo nabízí nejrůznější výlety po Budapešti, starší člověk na tržnici nebo někdo, kdo vypadá jako bezdomovec a poradí Vám, kde si koupit lístky na metro, všichni se s Vámi chtějí bavit. Buď tipují, odkud jste, když chvíli poslouchají Váš rozhovor nebo Vám chválí Vaši angličtinu, každopádně se Vám milí Budapešťané budou věnovat. 🙂

Chtěli jsme se ještě podívat na největší blešák, měl být nedaleko stanoviště našeho odjezdu. Ale najít ho bylo už zřejmě moc složité. Mapa končila těsně před místem, kam jsme se měly dopravit a pěšky jsme šly dlouho v takové periferii, že nás to přestalo bavit.

Poznatek č. 9.: Neptejte se na cestu policistů
I když Vám budou tvrdit, že na 100% cestu znají, může se Vám totiž stát, že Vás pošlou přesně na opačnou stranu, než je Váš cíl :))

Cesta zpátky domů k povinnostem byla poněkud napínavá. Krom toho, že jsem se krásně spálila, jsem taky paradoxně pěkně nastydla a moje malá zásoba kapesníčků rychle řídla. Kamarádka mi nakonec v Bratislavě obětavě doběhla balíček koupit, jinak bych musela improvizovat… 🙂

Tímto končí vyprávění o super siestě v Budapešti. Pokud jste dočetli až sem a povídání a fotky se Vám líbily, nechte mi nějaký ten komentář. Mějte se hezky a zase příště u nějakého toho výletu ať už v zahraničí nebo po České republice. 🙂










Advertisements

1 thought on “Siesta in Budapest”

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s