Městečko Cryer’s Cross v Montaně je nejklidnějším místem v Severní Americe. Alespoň do doby než zmizí Tiffany Quinnová. Ačkoliv se do jejího hledání zapojí téměř všichni obyvatelé včetně Kendall Fletcherové, její o dva roky starší spolužačky, jako by se po ní zem slehla. Naděje sice umírá poslední, ale po pár týdnem bez sebemenší stopy, se i ta rozplyne…
Dotkni se mě… Prosím…
Kendall Fletcherová trpí kompulzivní obsesí. Pokud o té nemoc něco víte, tak také víte, že žít s ní není zrovna procházka růžovou zahradou. A tak každé ráno chodí do třídy první, srovnává fixy podle barev, otáčí koš a urovnává lavice… Ve stereotypu je síla, stejně tak ve fyzické námaze, proto miluje fotbal a tanec. Všechno má svůj řád. Jenže pak se ztratí také Niko, Kendallin nejlepší přítel a všechno je náhle jeden obrovský chaos…
Prosím… Zachraň mě!
Upřímně… příběh mi připadá trochu nevyzrálý a nerovnoměrný. Celou dobu čtete, protože čekáte, kdy se něco stane. Ztratí se dvě děti, což není zrovna běžná situace, takže čekáte, kdy se něco/někdo objeví, že Kendall na něco přijde. A ona přijde, ale to už Vám do konce knížky bude chybět dvacet stránek. Dlouho Vás kolébá na klidných vlnách a pak se najednou převrátí loď.
Když se konečně dostanete k rozuzlení (které není špatné), je vše vysvětleno tak nějak ve zkratce, takže když knihu zavřete, ani možná nebudete vědět, co ve Vás kniha vlastně zanechala za pocit. Alespoň takhle jsem to měla já.
Na druhou stranu bylo zajímavé sledovat vývoj Kendall, její pokroky a vnímání světa kolem sebe. Stejně tak malý svět ještě menšího městečka, kde všichni žijí v symbióze s přírodou a tráví většinu času na svých obrovských polích, kde sklízejí úrodu až do úmoru.
I přesto, ač je mi to líto, dávám knize jen tři hvězdičky.
Kompulzivní obsese mě ke čtení skoro nalákala, ale i tak myslím, že to nebude nic pro mě. Moc pěkná recenze!
To se mi líbíTo se mi líbí
Z tohohle pohledu je to opravdu zajímavé, ale když to srovnám se zbytkem, tak jsem až tak zaujatá nebyla. Autorka píše především pro děti, možná proto mi tam spousta věcí chybí 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Já četla Lovkyní snů sérii a ta se mi líbila, ale je pravda, že většině nesedla, její styl je dost lehký a jak bych tak řekla úsporný 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Úspornost – to je výstižný. 🙂 není to špatné, jen jsem už na tenhle styl asi stará. Ale pro mladší čtenáře proč ne 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí