Recenze

Nevšedně všední den

Vydalo nakladatelství Druhé město ~ Vydáno jako filmová verze v roce 2014 ~ Počet stran: 154 ~ ISBN: 978-80-272276776

Michala Viewegha není nutno představovat. Od roku 1990, kdy napsal svou knižní prvotinu Názory na vraždu se vyšplhal mezi české spisovatelské stálice.  Ať už zmíníme jeho Báječná léta pod psa (1992) a Výchovu dívek v Čechách (1994), které se ocitají i mezi povinnou četbou nebo z poslední doby Mráz přichází z hradu (2012) a biografický Můj život po životě (2013), všichni vědí, z čí dílny tato někdy nezapomenutelná díla pocházejí…

V případě andělů všedního dne přichází s novelou, která se otřásá návaly lehké ironie, mírným pohřebním humorem a vtíravou otázkou Co by, kdyby... Čtyři andělé sedí na mostě v Nuslích a připravují se na další šichtu. Tři z nich jsou zkušení, staletími ošlehaní harcovníci, mladá Ilmuth teprve začíná. Je ale jedno, kolik zkušeností máte nebo jak dlouho se už pohybujete po světě. Smrt tu byla, je a bude, nehledě na to, co děláte nebo jak jste na ni připraveni…

Říká se, že v okamžiku smrti je každý člověk úplně sám. V případě andělů tohle ale neplatí. Sledují, snaží se „usnadnit“ cestu. Jenže jak připravit budoucího neboštíka na něco tak konečného? A stejně tak budoucí pozůstalé?

Ve zkratce řečeno – krátká novela, která dokáže mírně pohnout ledy. Nepředkládá nic světoborného či nového. Ale svým pohledem se přece trochu liší… Polemizuje nad posledními okamžiky před smrtí. Nad životem, rozhodnutími, která mohou a nemusejí měnit osud. Vzhledem k rozsahu děj utíká poměrně rychle. Konec se jeví trochu jako rozmazaná šmouha – ve chvíli, kdy si čtenář zvykne na jednotlivé postavy a dějové linky, příběh náhle končí. Metaforické ukončení…  

Názor na tuto novelu může být přímo diametrálně odlišný. Nebere si příliš servítky. Chvílemi to působí tak, že si z vážného tématu dělá legraci. Jenže je to vlastně špatně? Záleží ale na čtenáři, aby vážnost/nevážnost posoudil. A hodně záleží také na tom, v jaké situaci a náladě si knihu přečte. 

Upřímně si myslím, že se Vieweghovi povedlo zdůraznit ironii daného okamžiku. A to nejen trefnými dialogy a vnitřními monology jednotlivých postav, ale i celkovou atmosférou příběhu. Ironie není to jediné, co novela nabízí. Smíření se s nevyhnutelným, soucit, konečný okamžik života… Mezi řádky lze nalézt mnohé.

Hodnocení: 70%


Za recenzní výtisk moc děkuji serveru Palmknihy.
 
 




Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s