Severní blata

V bytě na Severních blatech byla nalezena mrtvola starého muže. Neměl rodinu, s nikým se nestýkal. Jasná vražda, kdy se vrah nesnažil zakrýt stopy, ale co motiv? Vypadá to velmi jednoduše. Kdyby u mrtvoly nebyl nalezen tajemný vzkaz. Vyšetřování odkrývá hrůzné zločiny minulosti, jejichž důsledky jsou stále živé…
Zajímavá zápletka schovaná do poněkud nesystematického vyšetřování. Tak se kniha jeví na první pohled. Hlavní vyšetřovatel Erlendur se potýká s osobními problémy a snaží se vyřešit zdánlivě jednoduchý případ. Čím víc ale proniká do souvislostí, tím víc je zmatený a uzavření případu se odsouvá. Na povrch se totiž dostávají fakta, ze kterých mrazí… 

Island – země sněhu a ledu. Možná nepřívětivý, ale přesto krásný. Příběh Severních blat působí podobně. Jen s tou krásou by se mělo zacházet opatrně. Nezvyklá oslovování, kde se nepoužívá příjmení, všichni si tykají. I tím je kniha zajímavá v kontextu jiných severských autorů. Působí svěže a atypicky. Stejně tak vedení jednotlivých dialogů. Občas totiž působí jako rychlý sled myšlenek bez ladu a skladu. Jako by postavy spolu hovořící působili zmateně.

Příběh je podáván z pohledu Erlendura. Čtenář tak má možnost sledovat nejen vyšetřování případu, ale i jeho osobní život, který se točí kolem nezbedné dcery. Hlavní postava je velmi vyrovnaná. V případě severských autorů jsou hlavní postavy téměř vždy poznamenané svou minulostí. V případě Erlendura minulost nezanechala příliš velké následky. Působí vyrovnaně a případ řeší s klidnou hlavou (téměř).

Styl autora je čtivý. Díky jeho fantazii před čtenáři ožívají všechny postavy. Zvlášť ti „zlí“ jsou opravdu barvití. Nezaplétá se do přílišného popisování, chybí téměř veškerá vata, takže děj ubíhá rychle a jeho posloupnost je logická bez zbytečných odboček – minulost se propojuje s přítomností a dává tak dohromady ucelený obrázek.

Román Severní blata není jen detektivka pro otrlé. Rozvíjí závažná témata jako zodpovědnost a chování policistů k obětem trestného činu, vnímání určitých činů společností i strach obětí, který jim brání v nahlášení bezpráví. Stejně tak rozhodnutí, co si počít ve chvíli, kdy je oběť postavena před následky trestného činu. Řeší také míru genetické dědičnosti a míry odpovědnosti za budoucí generace.

Výjimečný příběh s děsivou zápletkou, který zaujme nejen pravidelné čtenáře severských detektivek.

Román také posloužil jako předloha stejnojmenného filmu z roku 2006 (režie: Baltasar Kormákur).