Recenze

Krev mé krve je víc než zákon…

Třicátá léta v americkém Brooklynu, který se teprve probouzí k životu. Dívka, která ví, kde je její místo a ví, co je jejím životním úkolem… Jako matka chce pro své děti to nejlepší bez ohledu na to, čím se stanou, až vyrostou. Má mateřská láska meze? Nebo je krev silnějším poutem než cokoliv jiného?

RECENZe

Atmosféra New Yorku třicátých let, kdy jsou dívky vedeny k rychlému sňatku s dobrou partií, by zřejmě nemohla být vystižena lépe. Helen Grace Carlisle sepsala dojemný a vcelku neúprosný životní příběh ženy, která se stala vhodnou přítelkyní, spořádanou manželkou a matkou.

Mateřství jako symbolika opravdového a pevného láskyplného vztahu je v knize dáváno do kontrastu s životními a osudovými peripetiemi, které jí servíruje nejen život sám, ale i lidé kolem ní. Být matkou je poslání, které nezmizí a nikdy nekončí.

krevmekrve2

Na začátku příběhu poznáváme naivní a spořádanou  mladou Mary, která se zamiluje. Zprvu to vypadá tak, že máte v rukách sladký románek, kde dáma nechá upadnout svou rukavičku jako vstřícné gesto a její vyvolený je hrdinou, který jí pomůže přes kaluži. Ale je to jen kontrastní začátek života, který Mary hází do cesty jednu překážku za druhou.

Příběh působí velmi realisticky a přesvědčivě. Výrazně tomu napomáhá styl vyprávění. Jako před vámi Mary seděla a překotně se snažila vám odvyprávět příběh tak, jak šly jednotlivé události za sebou. Což je zdůrazněno i absencí jakékoliv interpunkce. Působí syrově, občas až bez emocí, což je paradoxní vzhledem ke smyslu toho, co vám vlastně vypráví.

Co se autorce také povedlo, je prokreslení jednotlivých postav. Jako by před vámi ožívali a víte, kdo je vám (dejme tomu) sympatický a koho byste nejraději ani nepoznali. Celým příběhem prostupuje jakási tichá úcta. Jako by čtenář opravdu seděl před starou paní, která mu chce vypovědět svůj pohnutý příběh.

Největším paradoxem je po přečtení zhodnotit, co ve mně kniha vlastně vyvolala. Zda to byla lítost, zakroucení hlavy nebo možná ponaučení či zamyšlení? Jak by se člověk zachoval v její pozici? A co vlastně doopravdy může znamenat mateřská láska? Má hranice a měla by mít?

Sečteno a podtrženo velmi dobře zpracovaný příběh o oběti a vině, bezmezné lásce a nekonečného soucitu. Na to, jak je knížka útlá, toho dává celkem dost. 🙂

80

Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelství Motto a společnosti Albatros Média.

Helen Grace Carlisle ~ Krev mé krve ~ Z anglického originálu Mother’s cry přeložila Ludmila Weinfurterová ~ Vydalo nakladatelství Motto v roce 2015 jako 2. vyd. (celkově 7.) ~  192 stran ~ ISBN 978-80-267-0505-5

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s